hf
REKLAMY
Pokud máte v plánu pod jakýkoliv článek vložit reklamu, buďte alespoň té slušnosti a napište pár slov týkajících se daného textu... Ráda vám pak vyhovím. :-)

Kterak bylo na koncertě Arakain & Dymytry

23. března 2016 v 14:47 | Phera |  Hudba
Více než čtvrt roku jsem se na tuto akci těšila. KONCERT ARAKAIN A DYMYTRY! Termín akce vycházel přímo do doby, kdy jsem měla v práci dovolenou.. což je pecka! Rozhodla jsem se, že koupím dva lístky a akci věnuji příteli, jako předčasný dárek k narozeninám..

Celý den jsme byli lehce napjatí. Dlouho jsme spolu nikde nebyli a těšili jsme se. Koncert začínal od 19:00, takže v půl šesté započaly veškeré přípravy... Sprcha, nějaký "slušný vohoz", make-up, pověsit prádlo na šňůru.

Drahý vylezl ze sprchy, já ještě líně ležela na posteli, opřená o zeď a v klíně počítač.
"Neplánuješ se také umejt?"
"Jo, plánuju, to bude hned."
"A ještě se musíš oblíct.."
"Jo, to bude hned."
"Budeš se dneska večer malovat?"
"Budu, to ale hned nebude."

Po chvíli hučení a rejpání jsem tedy vyrazila do koupelny. Po návratu jsem nalezla drahého ve stejné poloze, ve které jsem před tím byla já - postel a počítač v klíně + on byl pouze omotaný v ručníku, protože před tím vylezl ze sprchy.

"Ty nejsi oblečený?"
"Už na to půjdu."

Započala mezi námi soutěž o to, KDO BUDE DŘÍV HOTOV.
Usušila jsem se, oblékla a učesala si háro a on stále ležel s počítačem na klíně..

"Podívej, vedu!" jásala jsem.. On se tedy ležérně zvedl, otevřel skříň a nyní nastala komplikace..
"Veru, co si mám vzít na sebe?"

Nechápal, jak je možné, že jsem byla tak rychle rozhodnutá o volbě oblečení, naházela ho na sebe a byla hotova..

"No protože nad tím přemýšlím už od včerejška."

Než jsme vyřešili nedostatky jeho šatníku, bylo už bůh ví kolik a já ještě nebyla namalovaná... Tomuhle já říkám hrubý nedostatek! Moc se nemaluju, prakticky jenom když mám náladu a nebo když jdu na nějakou akci u které se to hodí...
V tom je ten hlavní problém, jelikož to nedělám často, tak v tom nemám cvik, a tudíž mi to trvá déle, než "normální holce".
Co se vůbec skrývá pod pojmem "normální holka" v dnešní době? Nemyslím si, že jsem bůh ví jaká krasavice, na druhou stranu, nějaké make-upy jsou pro mě až druhořadá záležitost.. Jsem mladá, nemám žádné vrásky, jizvy (až na jednu malou na čele) a netrpím na akné. Z toho vyplývá, že v podstatě nemám nic, co bych měla na své tváři maskovat, takže nač ráno vstávat o půl hodiny dřív? Raději si ještě půl hodiny poležím.

Ale neodbočujme.


Prohrála jsem... Můj drahý byl oblečen, připraven, dokonce pověsil prádlo a já stále zápasila se stíny, tužkami na oči a řasenkou... Na druhou stranu jsem již na začátku říkala, že až se budu malovat, tak hotová hned nebudu, takže vem to čert. Nakonec jsme byli oba připravení a mohli jsme vyrazit v klidu na MHD.

Dorazili jsme tak akorát.. V klidu jsme si dali věci do šatny, koupili si pití, prolezli jsme si stánky s tričky, mikinami, plackami a dalšími upomínkovými předměty a dokonce jsme si oba koupili naše první METALOVÁ TRIČKA! Dalších 700 Kč v prdeli! (dalších, protože do toho počítám cenu obou vstupenek).

Nastoupla předkapela, jejíž název jsem si bohužel nezapamatovala a také jsem o nich nikdy neslyšela. Ocenila jsem jejich české texty a suprovou komunikaci s publikem. Opravdu mě bavili a netrvalo dlouho a zpívala jsem si společně s nimi text, který jsem v životě neslyšela.. Jediné, co mi vadilo bylo osvětlení, které nepříjemně svítilo do očí. Po nějaké chvíli jsem vzdala snahu, že bych se dívala přímo na kapelu (když už jsem měla výjimečně dobrý výhled) a koukala jsem se do země, protože to žluté světlo se nedalo vydržet.

A nyní konečně přichází jeden z hlavních hřebů večera - Dymytry!
Nevím, jaké spektrum lidí toto čte a do jaké míry znáte Dymytry. V "metalovém světě" jsou velice spornou kapelou, neboť většina metalistů je považuje za absolutní brak české metalové scény.
Já patřím k té druhé skupině lidí, kteří klidně utratí peníze za lístek, protože věří, že se mu vrátí dobrým zážitkem.
Tuto kapelu mám prostě ráda a Arakain jakbysmet.

A nyní přijde velechvála! Dymytry zahráli úplně super! Celé jejich vystoupení byla jedna veliká show, která jediného člověka v sále nenechala v klidu... Člověk zkrátka MUSEL neustále jásat, volat, ječet, skákat, tleskat, protože mu to prostě jinak nedalo. Byla to pařba, ocitla jsme se v neuvěřitelném kotli páté řady! Mnohdy jsem měla pocit, že jsem si ten koncert užila více, než můj přítel, ačkoliv to mělo být na opak. Byl to dárek k jeho narozeninám, né k mým... Zatímco já byla totálně promočená potem, vysílená a žíznivá, můj přítel se zdál být úplně v pohodě... Na rozdíl ode mě totiž neměl potřebu fanaticky hlídat místo vepředu a s klídkem si chodil pro piva... Mě také nosil pití, ale já ho moc nechtěla, protože by mi překáželo při skákání a hopsání.. Má hloupost, ale dobrý flek na koncertech se zkrátka MUSÍ HLÍDAT! Obzvlášť, když měříte 160 cm, jako já o obvykle z těchto akcí vidíte úplný hovno..

Neumím se moc tlačit do předu, jsem malá, hubená, nemám moc síly někoho odstrčit, takže musím postupovat sofistikovaněji (možná hloupěji). Přijít prostě včas a nikam neodcházet i za cenu života. Tak to prostě je! :D
Zatímco jsou zde tací typové - vždy úplně identický typ lidí, kteří se nestydí natlačit dopředu. Bývají to rozježení vlasáči, chlapi, jako hora v riflové vestě (nic proti vestám, také jednu mám), kterým není hloupé si stoupnout, před mrňouse, jako já a svým velkým tělem tak paří, jako o život, předklánějí se zaklánějí, jsou zkrátka nestabilní a pro své okolí nebezpeční.. Vždycky na ně narazím! VŽDYCKY!

Velkou párty s Dymytry vystřídalo poněkud klidnější vystoupení Arakainu.. Nyní nastalo ještě větší mačkání. Zběsilí VYSOCÍ! Arakainisti se začali cpát ještě více dopředu a já už nebyla schopná se držet své zásady ANI O KROK SE NEHNOUT! Nakonec jsem skončili téměř na kraji (před tím jsme byli v prostředku) a o několik řad vzadu... Moudřejší ustoupí? Dost možná..

Každopádně mě Arakaini zklamali. Do svého playlistu zařadili písně, které jsem neznala, takže jsem si nemohla ani zazpívat, ani zatancovat, ani nic.. V jednu chvíli bylo vystoupení tak nudné, že musel nebohému zpěvákovi přijít ze zákulisí vypomoct zpěvák z Dymytry. To na znuděné obecenstvo zapůsobilo... Chyběla zde jakási komunikace s davem. Přišlo mi to, že kapela na pódiu si hraje songy jen tak pro sebe, zatímco dav to přestává čím dál tím více bavit. Možná právě proto byla kapela natolik sražená, že ani neměla na to, činit nějakou větší show a nastolit nějakou jinou atmosféru.
Panovala docela nepříznivá atmosféra na to, jakou legendou tako kapela je!

A jako tradičně, když se veškeré vystoupení blížilo k závěru, přišli na pódium obě kapely v celém svém složení... Zbožňuju, jaká je to pecka! Dva bubeníci, dva zpěváci, šest kytaristů (myslím, že šest). "Souboj" dvou bubeníků, neuvěřitelná sóla na bicí! Zkrátka něco ohromného! Obzvlášť, když přijdou s písní, které člověka opravdu bavěj!!

Bylo mi líto, že koncert už skončil, naopak mého přítele už konec nebavil - bylo to možná na něj dost dlouhé (na to, že tak úplně 100%-ní metalista není)...
Ve výsledku to byl ohromný zážitek! Ověřila jsem si, proč jsem na ně musela jít už po třetí, protože je to prostě BOMBA!

Doufám, že jsem vás těmito popisky oné události neunudila k smrti. Chápu, že né každý je na záznamy z koncertů zvědav...
Mějte se blaze,
Phera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
| design by: nahodila-nahoda.cz | obrázky použity z google.cz | text v záhlaví: Dymytry |